Neurodiverzita a co k ní patří – základní slovníček

Co napadne tým Atypical, když se řekne neurodiverzita?

 „Neurodiverzita je přirozená a potřebná. Stejně jako diverzita v přírodě.“ – Natálie

„Pro mě je neurodiverzita permanentní únava. Pak jsou taky pro mě neurodivergenti lepe čitelní. Žádný vomáčky, košilky, kroužení, předstíraní, proste brutální upřímnost a člověk ví, na čem je. Jenže svět takhle nefunguje a já pak nemam moc kamarádů. 😂 – Eva

„Já to vidím jako soubor rozdílných perspektiv a rozmanitost vnímání světa kolem nás.“ – Zuzka

„„Nejsem divný, podivný, pryč, ani blázen, moje realita je prostě odlišná od té tvé.“ — Lewis Carroll (Šklíba, Alenka v Říši divů) “ – Alenka

„Nový svět, jiné úhly pohledu, kreativita, úžasná rozmanitost.“ – Hanka

 „Rozmanitost, která má být vítána, respektována a má se jí naslouchat, ne se ji snažit vyléčit a dát do škatulek toho, co je bráno za tolerované.“ – Kačka

„Respekt k prožívání ostatních.“ – Katka

 

 

Neurodiverzita je, přesně jak zaznělo, přirozená rozmanitost lidské mysli. Je to biologický fakt, který tu vždy byl a vždy bude. To, že se dnes objevuje zdánlivě častěji, není, protože by to byl módní výstřelek, ale je to díky většímu společenskému povědomí a vědeckému pokroku.

Opakem neurodivergentního člověka je neurotypik. „Typický“ neznamená normální (pochází totiž od slova „neurotyp“). Neexistuje jeden „správný“ styl fungování mozku, který by byl hodnotnější nebo platnější.

To, že neurotypičtí lidé mívají méně problémů ve společenském fungování, je dáno tím, že náš systém je nastaven a upevňován právě jimi. Takže utvářejí společnost, která vyhovuje jejich stylu prožívání. A právě kvůli tomuto způsobu fungování společnosti v kontrastu vyvstává jinakost.

Neurodiverzita je rozmanitost jako každá jiná (např. jako věk, pohlaví, etnicita, kultura) a stejně jako u těch dalších je nejlepší cestou těchto rozdílů využít a dosáhnout většího potenciálu. Jiný úhel pohledu nebo kreativita, kterou mohou neurodivergentní lidé nabídnout, je nedocenitelná.

Neurodiverzita je široký pojem. Zahrnuje jak vrozené (autismus, ADHD, dyslexie), tak zkušeností získané odchylky (změny ve fungování mozku následkem traumatu, dlouhodobého užívání drog).

Některé formy vrozené neurodivergence (např. autismus) jsou nedílnou součástí osobnosti a určují prožívání a postoj k okolnímu světu. Ačkoli mohou neurodivergentní lidé hledat podporu v terapii (v některých případech i v medikaci), neurodiverzita není nemoc, ale přirozená, zdravá rozdílnost.

 Neurodiverzita (2)

 

Pojmy, které se s neurodiverzitou nerozlučně pojí, o trochu podrobněji rozebereme níže.

 

ADHD

Porucha pozornosti s hyperaktivitou – neurovývojová porucha, která má tři formy: nepozorná, hyperaktivně-impulsivní a kombinovaná.
Projevuje se dlouhodobou, už v dětství začínající nepozorností, impulzivitou, hyperaktivitou a časovou slepotou (zkresleným vnímáním času), která často výrazně ovlivňuje fungování ve škole, v práci a ve společnosti.

 

Aspergerův syndrom

Jedna z poruch autistického spektra, která se vyznačuje hlavně potížemi s komunikací a sociálním chováním. Na druhou stranu mají lidé s AS často nadprůměrný intelekt a bohatou slovní zásobu.

 

Autismus

Neurovývojová porucha (poruchy autistického spektra – PAS), která se vyznačuje omezenou kontrolou impulsů, obtížnější smyslovou regulací, deficity v sociální komunikaci a rigidními, opakujícími se vzorci chování. Jelikož jde o spektrum, projevy a jejich míra se mohou u různých lidí projevovat velmi odlišně.

Diskurs se ale stále více odklání od označení „porucha“ a autismus se považuje za součást lidské neurodiverzity.

 

Dyspraxie

Specifická vývojová porucha motorických funkcí u dítěte s inteligencí průměrnou a vyšší. Nejde o poruchu pohyblivosti, ale pomalejší vývoj vnímání těla a zpracovávání podnětů s ním souvisejících.
Děti s dyspraxií projevují opožděné pohybové schopnosti, mají problémy při osvojování komplexních pohybových dovedností. To s sebou nese zvýšenou unavitelnost, neklid, pocity méněcennosti.

Dyskalkulie

Specifická porucha matematických schopností – týká se základních početních úkonů (sčítání, násobení, ne obtížnější, abstraktnější látky, u které pokulhává půlka třídy).

Dysgrafie

Specifická porucha učení týkající se psaní. Člověk má problémy s tvary písmen a musí se hodně soustředit, čímž může opomínat gramatiku a výrazně zpomalit tempo psaní. Může mít problémy s jemnou motorikou nebo sníženou zrakovou představivost (tzn. že si nevybaví tvary písmen).

Dyslexie

Specifická porucha čtení, při níž má člověk obtíže s přesným a rychlým čtením. To bývá pomalé, neplynulé a namáhavé, nebo uspěchané, překotné a plné chyb. Často mají také problémy s intonací (čtou monotónně) a neumí správně pracovat s dechem.

 
Echolálie

Specifická porucha řeči, která se projevuje automatickým opakováním slov vyslovených druhou osobou, bez pochopení významu. Často je součástí PAS.

 

Exekutivní funkce

Soubor kognitivních procesů, které člověku pomáhají organizovat své myšlenky a činnosti, stanovovat priority, efektivně hospodařit s časem a rozhodovat se. To zahrnuje schopnost usměrňovat pozornost, flexibilní myšlení (přecházení z úkolu na úkol), regulaci emocí a energie, myšlenkové zpracovávání nebo pracovní paměť. Problémy s EF k neurodiverzitě (např. ADHD) často patří.

 
Hypersenzitivita

Vysoká citlivost na určité podněty, která se nejčastěji projevuje u smyslů. To znamená, že vysoce citlivý člověk vnímá vnější podněty silněji než ostatní. Nejde o negativně vnímanou „přecitlivělost“. A přináší s sebou celou řadu pozitiv (empatie, kreativita, důkladnost).

 

Hyposenzitivita

Neobvykle snížená citlivost, při které je hranice vnímání posunuta tak, že člověk nevnímá ani extrémní podněty (velký hluk, akutní bolest). To s sebou nese necitlivost k vlastnímu tělu nebo časté úrazy.

 

Mentální retardace/postižení

Neléčitelný fyziologický stav, který se projevuje trvalým snížením inteligence v důsledku organického poškození mozku a může ovlivnit vývoj kognitivních funkcí a adaptivních dovedností jedince (myšlení, učení, řešení problémů).

 

Patologická vyhýbavost pokynům (PDA)

Lidé s PDA využívají nejrůznějších prostředků, aby se vyhnuli tomu, co v nich vyvolává úzkost. To se projevuje extrémními reakcemi na každodenní požadavky a očekávání – např. vytrvalý vzdor, odmítání, smlouvání, výmluvy, předstírání zdravotních problémů atd.

 

Samostimulace neboli stimování

Opakující se fyzické pohyby, zvuky, nebo opakující se pohyb předmětů (fidgety), které slouží ke stimulaci, zklidnění, soustředění nebo k vytěsnění rušivých zvuků. Váže se hlavně k autismu.

 

Špatné duševní zdraví

Pod pojmem duševní zdraví se v rámci neurodiverzity rozumí stavy, které ovlivňují kognitivní schopnosti a chování, jako je posttraumatická stresová porucha (PTSD), úzkost, deprese a obsedantně kompulzivní porucha.

 

Tourettův syndrom

Neurologická porucha spojená s motorickými a vokálními tiky, což jsou nekontrolovatelné, náhlé, rychlé, nerytmické a opakující se pohyby nebo zvuky.
 

Pokud vás něco z toho zaujalo více, můžete využít odkazů v textu, projít si náš e-shop nebo se stavit osobně v Praze Libni! :)

Vytvořil Shoptet | Design Shoptetak.cz